Příští rok dojde opět knavýšení minimálních záloh pro OSVČ. Vyplývá to znařízení, které na svém zasedání schválilavláda.
Tento dokument stanovuje všeobecný vyměřovací základ za rok 2022a přepočítací koeficient pro jeho úpravu, který vychází ze statistik za první pololetí roku 2023.Společně popisují růst průměrných mezd a výsledkem jejich součinu je očekávaná průměrná mzda vroce 2024.
Průměrná mzda vroce 2024
Schválené nařízení stanovuje všeobecný vyměřovací základ ve výši 40638Kč a přepočítací koeficient pak činí 1,0819. Průměrná mzda pro rok 2024se po zaokrouhlení na celé Kč nahoru odhaduje na 43967Kč. Vletošním roce činila průměrná mzda40324Kč.
Sociální pojištění 2024
Zálohu na sociální, resp. důchodové pojištění odvozujeme od dosaženého zisku– přesněji daňového základu. Vyměřovací základ OSVČ se stanovuje jako jedna polovina jeho dvanáctiny– tedy vpřípadě, že je činnost vykonávána po celý rok. Sazba pojištění činí 29,2%.
Pokud je vyměřovací základ nižší než stanovený minimální vyměřovací základ, platí pro vás právě ten minimální. Znamená to, že budete platit stanovenou minimální zálohu na pojistné.
Jak už jsme mnohokrát informovali, vrámci konsolidačního balíčku prochází legislativním procesem také novela zákona opojistném na sociální zabezpečení, která počítá snavyšováním odvodů na důchodové pojištění pro OSVČ. Proto si ukážeme výpočty podle současné legislativy ivýpočty, které budou platit při schválení zmíněné novely.
Minimální záloha pro hlavní činnost
Pro výpočet minimální zálohy pro hlavní činnost potřebujeme spočítat minimální měsíční vyměřovací základ. Ten stanovíme jako jednu čtvrtinu průměrné mzdy, kterou jsme zaokrouhlili na celé Kč nahoru, tedy 10992Kč.
Minimální zálohu na sociální pojištění pro rok 2024spočteme jako 29,2% zminimálního měsíčního vyměřovacího základu. Opět zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Získáme 3210Kč (letos to je 2944Kč).
Roční minimální vyměřovací základ učinnosti, která trvala celý rok (12měsíců), odpovídá částce 131904Kč (10992× 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.
Maximální vyměřovací základ se naproti tomu vypočte jako 48násobek průměrné mzdy, takže pro příští rok bude činit 2110416Kč. Pokud byste svým ročním příjmem za rok 2024přesáhli tuto hranici, nebudete od této hranice platit další důchodové pojištění.
Minimální záloha pro vedlejší činnost
Vedlejší činnost vykonává například OSVČ, která podniká při zaměstnání, studiu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku nebo vdůchodu.
Pro výpočet minimální zálohy pro vedlejší činnost musíme znát minimální měsíční vyměřovací základ pro vedlejší činnost. Ten stanovíme jako jednu desetinu průměrné mzdy, kterou zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Vyjde 4397Kč.
Minimální zálohu pak vypočteme jako 29,2% zminimálního měsíčního vyměřovacího základu pro vedlejší činnost, opět po zaokrouhlení na celé Kč nahoru. Vyjde 1284Kč (letos 1178Kč).
Roční minimální vyměřovací základ uvedlejší činnosti, která trvala po celý rok (12měsíců), odpovídá částce 52764Kč (4397× 12). Pokud by činnost netrvala celý rok, násobí se minimální vyměřovací základ jen počtem měsíců, ve kterých činnost skutečně trvala.
Rozhodná částka uvedlejší činnosti
Vroce 2023rozhodná částka při součinu všeobecného vyměřovacího základu 38294Kč, přepočítacího koeficientu 1,0530a koeficientu 2,4odpovídá po zaokrouhlení 96777Kč.
Vpříštím roce se změní ivýše tzv. rozhodné částky. Ta ovlivňuje fakt, zda se OSVČ vykonávající vedlejší činnost musí, či nemusí účastnit důchodového pojištění (OSVČ vykonávající hlavní činnost jsou povinné se účastnit vždy). Vpřípadě, že příjem zvedlejší činnosti po odpočtu výdajů dosáhne aspoň rozhodné částky, vzniká účast povinně.
Rozhodná částka pro vedlejší činnost se stanovuje jako 2,4násobek čísla, které získáme součinem všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který odva roky předchází kalendářnímu roku, za který se účast na důchodovém pojištění posuzuje, a přepočítacího koeficientu pro jeho úpravu. Tedy hodnotami, které zmiňujeme vúvodu článku. Na rozdíl od výpočtu samotné průměrné mzdy se zde ale vprůběhu nezaokrouhluje– to až na konci, a to opět na celé koruny nahoru.
Rozhodnou částku pro rok 2024získáme jako 40638×1,0819×2,4=105520Kč.
Vpřípadě, že vaše příjmy zvedlejší činnosti po odečtení výdajů za rok 2023nepřesáhnou tuto hranici, nemusíte za daný rok platit důchodové pojištění a vroce 2024ani zálohy. Neplatit zálohy ale neznamená vždy se vyhnout pojistnému. Opět záleží, jaké vám vyjdou po skončení roku 2024příjmy po odečtení výdajů. Zvýsledku vyplyne, zda budete muset případně pojistné za ten rok zpětně doplatit. Pokud rozhodnou částku přesáhnete, budete platit izálohy vnásledujícím roce.
Netrvá-li vaše činnost celý rok, snižuje se tato rozhodná částka poměrně odvanáctinu za každý měsíc, ve kterém jste vedlejší samostatnou činnost nevykonávali nebo jste měli jako OSVČ po celý měsíc nárok na nemocenské, dlouhodobé ošetřovné či peněžitou pomoc vmateřství. Tj. o8065Kč za rok 2023a o8794Kč za rok 2024 (opět jsme zaokrouhlili na celé Kč nahoru).
Nové zálohy po přehledu
Zálohy na důchodové pojištění se platí vkalendářním měsíci, na který se záloha vztahuje. Lednová záloha je tedy splatná během ledna. Platbu byste na účet ČSSZ měli poukázat od prvního do posledního dne vměsíci.
Od roku 2024se bude kvůli změnám konsolidačního balíčku platit nová výše minimálních záloh už od ledna tak, jak je tomu uzdravotního pojištění. Dosud nyní platilo, že novou výši záloh platili od ledna usociálního pojištění jen podnikatelé, kteří sčinností teprve začínali, zatímco těm ostatním se výše měnila až po podání Přehledu opříjmech a výdajích.
Jak do záloh promluví nová právní úprava
Začínající podnikatelé mají zrostoucích minimálních záloh na důchodové pojištění dostat dočasnou výjimku. OSVČ vykonávající hlavní činnost bude mít minimální zálohy vprvních třech letech činnosti bez navýšení.
Vrámci plánovaných změn chce vláda postupně navýšit minimální vyměřovací základ. Růst má tři roky po sobě vždy o5% (každý rok cca o600Kč měsíčně více na zálohách) tak, aby nakonec byl na úrovni 40% průměrné mzdy (nyní je to 25% průměrné mzdy), tedy zhruba na úroveň minimální mzdy.
Minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost se pak má zvýšit od příštího roku z10% na 11% průměrné mzdy.
Kromě toho se mají odvody zvýšit ale iOSVČ, které platí vyšší než minimální pojistné. Utěch se vyměřovací základ stanovuje jako 50% daňového základu. Nově se má vyměřovací základ stanovovat od příštího roku jako 55% daňového základu. Tato změna se tedy minimálních záloh netýká. Ijejí dopady jsme ale vyčíslovali vmodelových příkladech, na kterých jsme si ilustrovali důsledky nové právní úpravy.
Přečtěte si také: OSVČ nově zaplatí na důchodové pojištění odesítky tisíc více
Sociální pojištění 2024 (2.0)
Máme-li do výpočtů aplikovat navýšení minimálního měsíčního vyměřovacího základu pro hlavní činnost na 30% pro příští rok, bude ten se zohledněním nové úrovně průměrné mzdy pro rok 2024činit 13191Kč a minimální záloha pro hlavní činnost pak 3852Kč.
Minimální zálohy pro OSVČ na vedlejší činnost se pak budou stanovovat zvyměřovacího základu odpovídajícího 11% průměrné mzdy, tedy zčástky 4837Kč. Nová výše záloh pro příští rok by tedy měla činit 1413Kč.
Údaj platný pro rok | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 | 2024konsolidační balíček |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Průměrná mzda | 29979Kč | 32699Kč | 34835Kč | 35441Kč | 38911Kč | 40324Kč | 43967Kč | 43967Kč |
Minimální záloha (hlavní činnost) | 2189Kč | 2388Kč | 2544Kč | 2588Kč | 2841Kč | 2944Kč | 3210Kč | 3852 Kč |
Minimální záloha (vedlejší činnost) | 876Kč | 955Kč | 1018Kč | 1036Kč | 1137Kč | 1178Kč | 1284Kč | 1413 Kč |
Zdroj: výpočty autorky
Nemocenské pojištění 2024
Výše rozhodného příjmu, který uzaměstnanců zakládá povinnou účast na nemocenském a důchodovém pojištění,zůstane stejná jako letos (vroce 2023ale oproti předchozímu roku vzrostla ze 3500Kč na 4000Kč).
Přečtěte si také: Povinné odvody 2023: Nové zálohy ivyšší limit pro účast zaměstnanců na pojištění
Rozhodný příjem se stanovuje jako jedna desetina průměrné mzdy pro daný rok zaokrouhlená na pětistovky dolů, takže vpříštím roce opět bude opět ve výši 4000Kč. (Pro zaměstnané spříjmem do 4000Kč měsíčně to tedy znamená, že se nebudou účastnit nemocenského, a tím ani důchodového pojištění).
Ztéto částky odvodíme ito, že minimální vyměřovací základ unemocenského pojištění uOSVČ, který činí dvojnásobek této hodnoty, bude pro rok 2024opět 8000Kč.
Tyto dvě věci spolu souvisí, protože minimální měsíční základ pro pojistné na nemocenské pojištění nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.
Zminimálního vyměřovacího základu pak odvozujeme minimální zálohu pro OSVČ, které mají účast na nemocenském pojištění dobrovolnou. Vsoučasné době činí sazba 2,1% zminimálního vyměřovacího základu. Konsolidační balíček ale navýší sazbu od roku 2024na 2,7%.
Nová minimální záloha pro rok 2024tedy bude ve výši 216Kč měsíčně.
Zdravotní pojištění 2024
Ipro výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění pro rok 2024potřebujeme všeobecný vyměřovací základ (40638Kč) a přepočítací koeficient (1,0819), ze kterého byla stanovena průměrná mzda pro příští rok (43967Kč).
Vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění odpovídá jedné polovině dosažených příjmů po odečtení výdajů. Ať už jde oty skutečně vynaložené, nebo uplatněné paušálem.
Vykonáváte-li tzv. vedlejší činnost (např. podnikáte při zaměstnání či studiu, vdůchodu, na mateřské, při pobírání rodičovského příspěvku), pak se na vás minimální vyměřovací základ nevztahuje.
Zálohy na zdravotní pojištění musíte platit až od druhého roku podnikání, a to jen ze skutečně dosaženého zisku za předchozí rok. Zaměstnanci, kteří podnikají na vedlejší činnost, nemusí platit zálohy vůbec. Pojistné odvozené ze skutečného zisku doplatí vždy až po podání přehledu.
Sazba zdravotního pojištění je 13,5% a násobí se právě částkou vyměřovacího základu. Ten nemůže být nižší než minimální vyměřovací základ odvozený od průměrné měsíční mzdy (43967Kč), resp. její poloviny, tedy částky 21983,50Kč (vpřípadě necelého čísla nezaokrouhlujeme). Maximální vyměřovací základ není uzdravotního pojištění stanoven.
Polovinu průměrné měsíční mzdy tedy násobíme sazbou zdravotního pojištění 13,5% a po zaokrouhlení na celé koruny nahoru získáme minimální zálohu na zdravotní pojištění pro rok 2024ve výši 2968Kč.
Zálohu na zdravotní pojištění je, na rozdíl od záloh na sociální pojištění, nutné uhradit do 8.dne následujícího měsíce.
Nová výše minimální zálohy se platí vždy od ledna. Vpřípadě, že už nyní platíte vyšší než minimální zálohu, která bude platit příští rok, změní se vám záloha až měsíc po podání přehledu OSVČ za rok 2023, který musíte odevzdat nejpozději do měsíce po podání daňového přiznání.
Rok | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Minimální vyměřovací základ | 14990Kč | 16350Kč | 17418Kč | 17721Kč | 19456Kč | 20162Kč | 21984Kč |
Minimální záloha | 2024Kč | 2208Kč | 2352Kč | 2393Kč | 2627Kč | 2722Kč | 2968 Kč |
Zdroj: výpočty autorky
Záloha pro OBZP zatím není jasná
Výpočet minimální zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) se odvozuje od výše minimální mzdy pro daný rok. Činí 13,5% zaktuální výše minimální mzdy pro daný rok a zaokrouhluje se případně na celé koruny nahoru.
Zatím není jasné, zda pro příští rok vzroste iminimální mzda, proto nelze zatím surčitostí stanovit ani výši minimální zálohy pro OBZP.
Do kategorie osob bez zdanitelných příjmů patří zejména:
- nezaměstnaní, kteří nejsou vevidenci úřadu práce jako uchazeči ozaměstnání,
- ženy (event. muži) vdomácnosti, které nepatří mezi osoby, za které platí pojistné stát– tedy nepečují celodenně osobně a řádně alespoň ojedno dítě do 7let věku nebo nejméně odvě děti do 15let věku ani nepobírají žádný důchod zdůchodového pojištění ani nejsou vevidenci Úřadu práce jako uchazeči ozaměstnání,
- studenti na střední nebo vysoké škole vČR, která nebyla Ministerstvem školství označena jako soustavná příprava na budoucí povolání (některé jazykové školy, rekvalifikační kurzyapod.)
- studenti, kteří studují na střední nebo vysoké škole vcizině, která nebyla Ministerstvem školství postavena na roveň studia vČR, a neprovedli oznámení odlouhodobém pobytu,
- studenti starší 26let,
- absolventi střední školy, kteří po ukončení školy nenastoupí ihned po prázdninách do zaměstnání, nepřihlásí se mezi uchazeče ozaměstnání nebo nezačnou podnikat,
- absolventi vysoké školy, kteří nepokračují ve studiu a nenastoupí do zaměstnání nebo nezačnou podnikat ihned po ukončení kalendářního měsíce následujícího po složení státní závěrečné zkoušky,
- členové náboženského řádu bez příjmu.